Hledání
Těsně po sametové se mi do ruky dostala první Foglerovka - Chata v Jezerní kotlině - přečetla jsem ji jedním dechem (už tehdy jsem byla hrozný knihomol) a jala se pátrát po dalších knihách.A tak následovaly Rychlé šípy, Tajemnství velkého vonta, Hoši od Bobří řeky atd. 4tivo to bylo pro mne úžasné neb zapřičinilo, že se mi v srdci začala líhnout touha taky patřit do nějakého toho klubu či ještě lépe oddílu - žel v našem okolí nikde nic.
Ale nakonec mi štěstí přálo a když jsem takhle jednou na lyžařském výcviku celou noc strávila na záchodě (dodnes netuším co mi do večeře milí spolužáci asi nasypali) jsem se probírala kupkou novin,abych na oné místnosti činila i něco příjemnějšího. A z jednoho útržku na mě jukla informace, že kdesi v Třinci u nějakého splavu poblíž 1.zš začaly fungovat skautské oddíly. Útržek novin samozřejmě putoval do kapsy a bylo mi jasné, že co jen se dostanu do onoho města budu skautíky hledat.
To jsem ještě netušila, že to nebude jen tak lehké - několikrát jsem onu školu obcházela, našla jsem i onen splav, ale jaksi nenatrefit na někoho kdo by něco věděl a poslal mě správným směrem. Jeden pátek pak koncem března jsem od mamči vyfasovala peníze a naušnice a poslala mě do Třince si nechat propíchnout uši - čehož jsem využila a jako odměnu za utrpené příkoří jsem šla na poslední výpravu za hledáním skautského oddílu a ona snaha byla konečně korunovaná úspěchem - našla jsem je.